Květen 2013

Jugamimnida!!!

25. května 2013 v 19:27 | calime |  Všemix

Pozastavní blogu!!!


Možná jste si všimli, že poslední dobou nejsem zrovna moc "aktivní" věřte nevěřte, vážně mě to mooooooc mrzí a jsem z toho smutná. Proč to tedy tak je? To že na internátu jde špatně net se dá přehlédnout, že začalo jaro taky, ale bohůžel mé závěrečné zkoušky ne. Pořád jsem zavalená učením. První zkoušku mám 4.5. a poslední 14.. Bohůžel ani po 14.-tym se ještě blogu nemůžu věnovat. Odjíždím na čtrnást dní do ciziny. Tak mě prosím omluvte a nezanevřete na mě. Prosím, ani mě nevyzařujte z SB-ček.

Jugamimnida, mianhejo :-(


K-pop smích opět další nálož

18. května 2013 v 17:15 | calime |  Deník praštěné K-Popistky
Opět sem dám obrázky, které mi přišli v poslední době vtipné a co se naschromáždily u mě v Pc. Těšíte se? Tak tady je máte....

Něco k poslechu:



Jak se vám dnešní nadílka líbila???

V záři SHINee

12. května 2013 v 15:28 | calime |  Deník praštěné K-Popistky
Ahoj,
dneska máme takové pochmurné počasí a já se mučím nad učením. No nic hezkého, že?! Co tedy dokáže vykouzlit úsměv na tváří? No rozhodně k-popové show! Nedávno jsem našla videa s překladem. No hlavními postavami jsou kluci ze SHINee ( ehm, Minho a Onew ). Vážně jsem se u toho musela smát. Jinak to nešlo, tak snad to pobaví i vás :)


Me Too, Flower!

10. května 2013 v 16:02 | calime
Název: Me Too, Flower!/Nado, Kkot!
Původ: Korea
Díly: 15.
Žánr: Komedie, Romantika, Drama, Pracovní prostředí

O co jde?
Cha Bong Sun je policistka, která zná jen svoji spráci a odvádí jí dobře. Když jednoho dne její monotóní život naruší bláznivý Seo Jae Hee. Neustále všude před ní oběvuje. Chudý kluk co parkuje auta a je zatraceně pohledný. Ale je tomu doopravdy tak? Co když zjistí že vlastně ten "chudáček" je ve skutečnosti neskutečný boháč co skrývá svoji identitu? Proč? A jak to příjme, když vlastně milovala toho chudého kluka?

Můj názor?
Už od začátku se mi tohle drama líbilo. Vtip, láska, romantika. Zvládli dokonce začlenit i neskutečnou ponurou náladu, která vás celé doráma provází, i když se smějete. Ty vztahy vám příjdou až neskutečné ( nebo aspoň mě přišli ). Tenhle seriál si žádal o zařazení na nejvyšší příčky mého pomyslného žebříčku oblíbenosti. Ano pouze žádal. Protože...ten konec. No teda, čekala jsem všechno možné ale tohle tedy ne! Netuším jestli scénáristi netušili jak z toho všeho "vybruslit", ale tohle bylo moc. Vážně mohli zkusit nějakou jinou alternativu. Přesto že to byl "úsměvný" konec, tak se scénáristi moc přenasnažili.
Vážně mě to zklamalo, ale ne natolik abych si to někdy v budoucnu nepustila znovu. Protože si stále myslím, že to byl skvělý seriál ( a to nemluvím o hlavním představiteli Yoon Shi Yoon, kterého zbožňuji! ) Ale tak na tohle si vážně musíte udělat vlastní názor. :)

Pár obrázků:


Video:


Rich Man, Poor Woman

6. května 2013 v 21:15 | calime
Název: Rich Man, Poor Woman
Původ: Japonsko
Díly: 11.
Žánr: Romantika, Komedie, Pracovní prostředí

O co jde?
Toru Hyuga je zámožný muž, své bohatství získal skrze štěstí a náhodu, vydělal si je totiž na poli informatiky. Seznamuje se se Sawaki Čihiro, ne příliš bohatou studentkou Tokijské univerzity, která je jednou z uchazečů o práci v jeho firmě, ale on ji pošle domů s tím, že pro jeho firmu není dostatečně vhodná. Jenomže jakmile se dozvídá její jméno, tak se jeho postoj mění a on se rozhodne - i když jen dočasně - zaměstnat. Je tu něco, co je spojuje…
akihabara.cz

Můj názor?
Miluji tuhle doramu. Díky ní jsem se vrátila na nějaký čas zpět k začátkům ( k Japonsku ). Když jsem jí poprvé zahlédla, tak mě moc nezaujal děj ani obrázek. Pak však jí někdo začal překládat a já se o to začala zajímat víc. Hned po první videu co jsem si k tomu pustila, jsem téhle dorámě propadla. Úžasný Hyugo Toru ( Oguri Shun - např. Hana Yori Dango ) je postava, taková že se jí musíte zamilovat, i když se chová jako blbec. I hlavní hrdinka je taková roztomila a roztěkaná. Prostě vás takováhle dvojce zaujme. Nesmím ani zapomenout na "stín" hlavního hrdiny Asahina Kosuke (Iuru Arata), to je postava u které nevíte jestli ho litovat, obdivovat nebo nenávidět. Zvládne všechno!
Prostě celé to doráma je skvělé. Hezký OST, čím starší tím hezčí Shun, roztomilá Ishigami, dojemný příběh, vtipné chvilky, atd. atd. Mohla bych pokračovat do nekonečna. Prostě tohle se pro mě stalo srdcovka
Pár obrázků:

Video:


Blair mé nové SB

5. května 2013 v 20:25 | calime |  SB + Diplomky
Tak už jsem se konečně vrátila, moc dlouho to nervalo co :D
Dnes vám přínaší odkázek na mé nové SB - Blair! Má hezký blog. Taktéž píše FF, ale narozdíl ode mě asi více "yaoi" :D Jestli že vás bude zajímat ( určitě se podívejte! :D ), tak tady máte odkaz na její blog -> http://southkoreacool.blog.cz/

Jsem ráda za sbřátelení Blair!!! :)


Bey, bey

3. května 2013 v 15:57 | calime |  Všemix
Bey, bey,
tak vás opouštím....né dělám si srandu, jen jedu na víkend ke kamarádovi. Tak jaksi budu bez netu. Tak se prosím mé SB-čka a ostatní nezlobte :) V neděli se ozvu....
BEY BEY

Už zase ty čarodějnice

1. května 2013 v 18:39 | calime |  Všemix
Tak jsme tu zese po roce měli čarodějnice. Jak jste si je užili?
Já byla u kamarádky. S flaškou vína a chlebíčky jsem byla naprosto spokojená :D Njn zrovna nejzáživnější to nebylo, ale pořád lepší než nic. Přeci bych nevynechala pravidelný čarodějnický sabat, ne?!
Zrovna nedávno jsem si uvědomila, že mému blogu už je jeden rok! No to je síla, ani jsem nevěřila, že to tak dlouho vydrží a že budu mít tak dobré SB ( jste skvělé holky :) ). Tak přeji mému blogu, i když opožděně...vše nej :) A doufám že mi vydrží ještě déle.

Jinak pro ty co čtou mé FF, tak dobrá zpráva. Už BB dokončila! Teda doufám, že ty poslední kapitoly nejsou moc zmatené ( mě se zdají :D ) No jestli se vám líbili, tak budu vděčná za každý komentík <3


Haha, tohle jsem dělala před rokem...docela vtipný :D

Bad Boys - část jedenáctá - poslední

1. května 2013 v 18:25 | calime

BAD BOYS - část jedenáctá - poslední

"Ztráty a nálezy."

O dva dny později

"Ji Neul, co tu děláš?" ozval se za ní B-Bomb. S úsměvem se na něj otočila: "Přišla jsem vás pozdravit." Zrudla. Stála před klubovnou a připadala si jako malá holka. Nedokázala vkročit dovnitř.
"Já myslel...to je jedno. Pojď," vzal jí za ruku. Zatáhl jí dovnitř. Všichni z Blocku B tam seděli. Ji Neul se zadívala do země.
"Co tu?" vyskočil zmateně Zico. Pohlédla na něj.
"Vrátila jsi se? Zico říkal, že jsi vyhrála," nadšeně se k ní vrhl Jaehyo. Ji Neul od něj o krok ustoupila. Zamračil se.
"Hm, vyhrála jsem," usmála se nervózně. Pořád sledovala Zica. Nevěřícně na ní zíral.
"To není možné!" vykřikl pobouřeně Kyung.
"Proč si se vrátila?" našel konečně řeč Zico. Opatrně k ní přistoupil. Všichni ztichli. Ji Neul se na něj s úsměvem podívala: "Už před tím jsem říkala, že tady nejsou vítězi ani poražení. Protože co se toho týká, tak jsme oba prohráli." Na chvíli se zamračil, pak se mu výraz projasnil.
"Tím chceš říct, že...?" zeptal se. Oči se mu rozzářily. Přikývla. Zico jí prudce objal. Jaehyo zalapal po dechu. Ostatní nevěřícně zírali. Kromě B-Bomba. Ten, když se přestali objímat, zatleskal: "Trvalo vám to déle než jsem myslel." Zicovi vylétlo obočí vzhůru. Společně s Jaehyem vyhrkl: "Co tím chceš říct?!" B-Bomb se posadil.
"Nejdříve jsem si myslel, že jste spolu začali chodit, když jsi byl nemocny," začal. Když viděl tázavý pohledy všech, tak dodal: "Viděl jsem vás, jak spíte a přitom se držíte za ruce."
"Jenže ani po tom u vás nenastali žádné závratné změny. Jak mě to štvalo!" pokračoval: "Říkal jsem si, že snad větší hlupáci už být nemůžete."
"Cože? Kdy se drželi za ruce?" vyhrkl Jaehyo.
"Tehdy, když byl Zico nemocný," vysvětlil B-Bomb. Všichni až na Ji Neul se tvářili šokovaně.
"To je jedno. Jen jsem chtěl říct, že vám to vážně trvalo dlouho," odmávl to rukou.
"Neměl jsi jí náhodou taky rád?" podivil se Zico.
"Cože?" podívala se po B-Bombovi Ji Neul.
"To jsem nikdy neřekl. Jen jsem řekl, že se mi líbí. Nezaměňuj pojmy s dojmy," pokrčil rameny. Ji Neul na něj vytřeštěně zírala.
"Tohle...tohle...prostě nejde," promluvil tiše Jaehyo. Všichni se na něj otočili. Zněl zvláštně. Podivně.
"Tohle nejde. Já tohle prostě nepřekousnu," mluvil do země. Ani na jednoho se nepodíval.
"Nedokážu se dívat na to, jak je někdo jiný šťastný s dívkou co miluji," šeptal. Ji Neul přeběhl mráz po zádech.
"Jaehyo," natáhla se k němu. Ucukl: " Nesahej na mě!" Ve tváři měl jasně viditelnou bolest.
"Zico, tohle prostě nemůžu přijmout," zadíval se na něj. Zico k němu vykročil. Jaehyo uskočil jako vystrašená strna.
"Jaehyo, neblázni. Už nejsme malé děti," začal pomalu. Jaehyo zavrtěl hlavou: "To nejsme. Ale teď...teď...teď tě prostě nenávidím." Propálil ho pohledem. Ji Neul zalapala po dechu.
"Jaehyo, to nemyslíš vážně. Že ne?" zeptala se naléhavě.
"Už vás nikdy nechci vidět!" vykřikl a rozeběhl se ke dveří. Nestačili ho zastavit. Utekl.
Ji Neul začala plakat: "Nechtěla jsem aby to tak dopadlo." Zico jí chlácholivě hladil po zádech.
"To nechtěl nikdo z nás," přisvědčil. Pak už se Jaehyo neukázal...

O pár měsíců později.

Ji Neul se procházela kousek od bloku B. Zrovna byla po další hádce se Zice. Zlost v ní pomalu vyprchávala. Hádali se každou chvíli, ale přesto byli pořád spolu. Ty hádky byli jen malichernosti. Jejich denní záležitost. Ani jeden z nich to vlastně nebral vážně. Ji Neul byla s ním šťastná. Věděla, že hádky jsou vlastně způsob dorozumívání. Milovala ho. Všechno bylo perfektní, až...Až na to že Blocku B chyběl jeden člen. Všude to bylo poznat. To prázdné místo kde sedával. Ty trapné chvilky ticha ve chvílích kdy by on něco řekl.
Jaehyo nikomu nebral telefon a všem se vyhýbal. Dokonce i ve škole. Ji Neul to trápilo. Uvažovala zda by za ním neměla ještě jednou jít. Třeba by jí tentokrát otevřel. Uvažovala nad tím, když v davu zahlédla známou postavu.
Jaehyo se díval do výlohy. Vypadal opuštěně zlomeně. Ji Neul nečekala a rozeběhla se k němu. Chytla ho pevně za paži. Jaehyo se po ní překvapeně podíval. Chvíli si jen vyměňovaly pohledy, než promluvil: "Ahoj, mazlíčku." Usmál se. Ji Neul ho pustila. Mazlíčku? Tak jí říkával ze začátku. Zasmála se: "Chceš zemřít?!" Jaehyo jí poplácal po hlavě.
"Pořád tak výbušná." Přikývla.
"Jak se máš? Vypadáš příšerně," zeptala se starostlivě.
"Mám se dobře. Včera jsem byl na párty a trochu se to protáhlo," prohrábl si oslnivě vlasy. To by vysvětlovalo ty kruhy pod očima.
"A jak se mají kluci?" znejistěl.
"Chtěli by tě vidět," odpověděla pravdivě. Sklopil hlavu: "Aha."
"Jaehyo, proč jsi odešel? Všechno to nebylo kvůli mě že?" propálila ho pohledem. Zasmál se: "Máš pravdu. Nebudu popírat, že jsem tě měl rád. Měl a to hodně, ale postupem času mi došlo, že ty nejsi ta pravá láska pro mě." Ji Neul se zamračila.
"Proč jsi tedy odešel?"
"Jen jsem potřeboval trochu času," pokrčil rameny: "Víš když jsi s někým tak dlouho jako já s kluky, tak začneš mít časem pocit, že ani nevíš kdo jsi ty sám. Ztrácel jsem sám sebe. Potřebovala jsem znovu najít sebe. Víš, vstát jako Fenix z popela. Stát se silnější."
"Aha, chápu tě. Vrátíš se?" potřebovala to vědět. Klidně by ho tam dotáhla i násilím.
"Chtěl jsem, jenže jsem nenašel odvahu," povzdechl si. Ji Neul se zamračila: "Fenix nenašel odvahu?" Jaehyo se zasmál.
"Vlastně odvahu jo, ale je tu ještě jedna věc..." začal.
"A té se říká mužská ješitnost," dopověděla otráveně. Přikývl.
"Tuhle tu věc nesnáším. Fakt, že jo!" rozčílila se: "Zico je jí prolezlý. Takže se koukej vrátit a naučit ho, jak se má správně chovat k dívce nebo ho doopravdy zabiju."
"Můžu?" zeptal se nejistě. Ji Neul ho praštila do ramene: "Zrovna jdu Zicovi říct, že já mám vždy pravdu. Budeš mi krýt záda?" Jaehyo se rozesmál: "Tak dobře." Ji Neul se začala smát taky....

Bad Boys - část desátá

1. května 2013 v 18:24 | calime

BAD BOYS - část desátá

"K čemu jsou na světě boje? Aby se ukázaly síly dvou stran? Ne, jsou protože lidi spolu nedokáží mluvit. Je to i náš případ?!"

Uběhly tři dny. Tři dny se ztratili v nedohlednu. Ji Neul po dva dny sbírala veškerou svoji odvahu. Nedokázala zapomenou na to co udělala. Ta vzpomínka v ní byla hlodala každou možnou vteřinku. Srdce jí nedokázalo přestat splašeně být. Bylo to stejné jako ten den. Den kdy to všechno skončilo.
Nervózně přešlápla.
"Ji Neul, co tu děláš?" ozval se za ní B-Bomb. S úsměvem se na něj otočila: "Přišla jsem vás pozdravit." Zrudla. Stála před klubovnou a připadala si jako malá holka. Nedokázala vkročit dovnitř.
"Já myslel...to je jedno. Pojď," vzal jí za ruku. Zatáhl jí dovnitř. Všichni z Blocku B tam seděli. Ji Neul se zadívala do země.
"Co tu?" vyskočil zmateně Zico. Pohlédla na něj. Opět se vyřítila ta vzpomínka. Vzpomínka na jejich boj...

Před třemi dny

"Takže chceš vážně bojovat?" zeptal se Zico. Stál spolu s Ji Neul v prázdné uličce. Přesně jak se domluvili. Beze svědků. Ji Neul nervózně přešlápla.
"Už je na čas, aby jsme tuhle hru ukončili," hrdě se narovnala. I když uvnitř se jí všechno vztahovala a krčilo. Zico se neochotně postavil naproti ní.
"Porazím tě. Nenechá tě odejít," zašeptal neslyšitelně. Nemohl jí nechat odejít. Když by odešla, tak už by nebyl žádný důvod jí dále vídat. To nechtěl dopustit. Musel jí nějak udržet u něj. Ať to stojí co to stojí. I kdyby jí snad měl ublížit.
"Začni," vyzval jí. Sklopila hlavu.
"Tohle bude náš poslední boj," podívala se na něj vzpříma. Zaváhal. Byla si tak jistá. Tak moc chce pryč?
"Tak se předveď," znovu na ní vykřikl. Ji Neul se k němu pomalu přiblížila.
"Řekni, Zico, co si o mě myslíš?"zeptala s, když k němu pomalu kráčela. Zaváhal: "Pověz, Ji Neul, to chceš od nás tak moc pryč?"
"Ne," odsekla. Zico zmateně zamrkal.
"Nechci, jen nemůžu být s tebou." Byl ještě zmatenější. Bolestně od ní odvrátil pohled.
"Nemůžu být s tebou, když ty nejsi se mnou. Nemůžu tě dostat z hlavy. Jsi jak jed," pokračovala. Podíval se po ní. V tu chvíli se k němu rozeběhla. Nestihl ani zareagovat. Ji Neul ho popadla. Zico očekával ránu. Místo toho ho ale přitáhla. Místo rány ho prudce políbila. Cítil její měkké rty na jeho. Tiskla se zoufale k němu. Zico se zaváháním propletl svojí dlaň do jejích vlasů. Volnou rukou jí objal kolem pasu. V hlavě měl prázdno. Začal jí líbat. Nechával proplout ty skryté touhy. Celý vesmír se skryl do jediné osoby. Té osoby co byla u něj v náručí.
Najednou se Ji Neul odtáhla. O pár kroků ustoupila: "Tak tohle je náš boj." Zico se na ní díval. Nedokázal ze sebe vypravit jediné slovo.
"Porazila jsem tě," zašeptala.
"Vyhrála jsi, protože jsem se do tebe zamiloval," vydechl překvapeně. Ti co se zamilují prohrají, ne? On prohrál.
"Tím pro mě všechno končí," přikývla.
"Jsi vítězka," zasmál se nevesele: "Už nám nemusíš sloužit." Ji Neul sebrala ze země svoji tašku: "Nemyslím si, že jsou tady vítězi a poražení." S těmi slovy odešla. Zico tam stál ještě dlouhou chvíli. Co tím myslela? Využila jeho slabost? Věděla co k ní cítí? Jeho hlava byla plná otázek. Cítil se zrazeně.
Po několika hodinách byl konečně schopný vrátit se do klubovny. Jediné co ostatním řekl, bylo: "Vyhrála." Víc už neřekl...